Už ve středu 25. září od 20:00 rozehraje v Klubu Oko Havlíčkův Brod svůj životní zápas slavný argentinský fotbalista Diego Maradona. Milovaný, nenáviděný, božský, prokletý Diego Maradona se divákům představí ve stejnojmenném dokumentu oscarového režiséra Asifa Kapadii. Ten snímkem navazuje na své předchozí úspěšné životopisné filmy Senna a Amy.
Diego je usměvavý kluk z předměstí, který miluje fotbal a svou velkou rodinu. Díky obrovskému talentu plní sny sobě, svým blízkým i stovkám milionů fanoušků po celém světě. V Neapoli, kde by i ďábel potřeboval bodyguarda, se Diego stává Bohem.
Fanatický obdiv a slávu je těžké ustát. Diego skrývá svou lidskou tvář čím dál víc pod masku Maradony. Tomu nejsou cizí divoké večírky, nevěry, podvody, kokain ani pletky s mafií. Zničující spirála se neuvěřitelným tempem roztáčí.
Diego vs. Maradona. Bůh vs. ďábel. Hrdina vs. zločinec
Režisér filmu Asif Kapadia zpracoval přes 500 hodin videozáznamů z Maradonova osobního archivu. Natočil s Maradonou a jeho blízkými rozhovory. Dostal se tak této mimořádně talentované osobnosti doslova „pod kůži“. Představuje Maradonu jako lidskou bytost, která zaujme nejen fotbalové fanoušky, ale i ty, kdo se o tento sport vůbec nezajímají.
„Uvidíte záběry z jeho rodinného života, tréningu, je tam záběr na okamžik před finálovým zápasem Světového poháru 1986, jak Diego hecuje tým, záběr ze šatny, když Neapol poprvé vyhrála národní ligu. Většinu z toho dosud nikdo neviděl, a odhaluje to důležité aspekty jeho charakteru,“ říká režisér Kapadia.
Za zásadní považuje Kapadia materiály, kterým říká záběry z „Parádního dlouhého pátku“, na nichž si Maradona vyšel se svými neapolskými spoluhráči ke konci pobytu v Itálii. Zatímco ostatní oslavují nad večeří, kamera snad celou věčnost zabírá tohoto Argentince, jak hledí kamsi do dálky, očividně s vědomím, že se jeho život brzy navždy změní.
„Kombinace téměř nikým neviděných intimních rodinných záběrů a emocemi nabité hysterie dělá z dokumentu fantastickou podívanou, která se místy mění doslova v thriller. Přes svou poměrně dlouhou stopáž dokáže film diváka udržet v pozornosti po celou dobu projekce, což se zvláště u dokumentů moc často nestává. Nebál bych se říci, že se jedná o jeden z nejlepších filmů posledních let,“ říká dramaturg Filmového OKA Jiří Svoboda.