Chorvatsko-česká komedie Ministerstvo lásky je mistrným dílem plným absurdity a nabubřelosti státního aparátu. Hořkosladká komedie zaujme diváky svým osobitým balkánským stylem i příjemným humorem nepostrádajícím lidskost i naivitu.
Renomovaný biolog Krešo je v koncích. Blíží se krize středních let, o iluze už dávno přišel, ztratil zaměstnání a navíc strádá v manželství, které zřejmě nikdy neměl uzavřít. Naštěstí ho stále ještě obdivuje jeho syn. V komedii Ministerstvo lásky ztvárnil Kreša skvělý Stjepan Perič, kterému zdatně sekundoval bláznivý úředník Šikič, v podání Drazena Kuhna.
Chorvatská vláda se potýká s finančními obtížemi a zoufale hledá neotřelé způsoby, jak ušetřit. Od války v devadesátých letech sice už uplynulo víc než dvacet let, ale přesto se vládní úřady náhle začaly zajímat o vdovy po padlých vojácích. Ty z nich, které se neprovdaly, ale navázaly nový vztah, nesmí nadále pobírat vdovský důchod.
Ministerstvo lásky je tragikomedií o lásce a zklamání
Zavedení tohoto nepopulárního opatření si žádá celou novou instituci jménem Ministerstvo lásky. To má za úkol shromažďovat informace o vdovách, které nový zákon porušují. Krešo nemá co ztratit. Využije protekce, kterou mu zařídil jeho agresivní tchán, a nechá se na novém ministerstvu zaměstnat. Jediná potíž je v tom, že horší úředníci než on a jeho výstřední společník Šikić se dají najít jen stěží.
Ministerstvo lásky je třetím celovečerním filmem režiséra Pava Marinkoviće, který je znám svým vztahem k žánrovým komediím. Ministerstvo lásky však není typickou žánrovkou. Naopak. Prolínání humoru, smutku, štěstí a zklamání dělají z tohoto filmu typického zástupce festivalových snímků.
Film Ministerstvo lásky získal ocenění za nejlepší mužskou hlavní roli a nejlepší ženskou vedlejší roli na Mezinárodním filmovém festivalu v Mostaru.
Na Ministerstvo lásky se můžete přijít podívat i do Filmového OKA. Film promítáme 11. října od 20:00.
Moje hodnocení: Balkánských filmů není nikdy dost. Živý humor, plný lidskosti, sarkasmů či naivity svádí srovnávat s typickými českými komediemi, třeba se Slavnostmi sněženek. Film je příjemný svými dialogy, krásnou přírodou, vývojem hlavního hrdiny, který se však dal očekávat. Kdo však očekává hlubší filozofickou paralelu s orwellovskou utopií, bude zklamán. Jde jen o to, pobavit diváky. (Jiří Svoboda, dramaturg Filmového OKA)
