Nejnovější film dánského génia a buřiče Larse von Triera Jack staví dům vstoupí do Filmového OKA již 21. listopadu. Čeští diváci jsou jedni z prvních, kteří mají příležitost Trierovo nejnovější dílo v kinech zhlédnout.
V režisérově domovském Dánsku film vstupuje do kin za sedm týdnů, za oceánem si budou muset diváci počkat až do prosince. V příběhu o sériovém vrahovi, který cestou do pekla rekapituluje pět epizod své temné kariéry, hrají Matt Dillon, Uma Thurman, Bruno Ganz či Riley Keough. Autor snímků Prolomit vlny, Tanec v temnotách, Melancholia či Nymfomanka se při psaní scénáře k Jack staví dům inspiroval díly velkých umělců napříč stoletími – ve snímku tak lze odhalit odkazy na díla Dante Alighieriho, Alfreda Hitchcocka i Boba Dylana.
„Provokovat je nezbytné“
Jack staví dům byl ve světové premiéře uveden na MFF v Cannes, a ještě během první projekce se stal jedním z nejdiskutovanějších snímků festivalu. Tweetům, komentářům i novinovým titulkům vládly především zmínky o desítkách diváků, kteří neunesli explicitní násilné scény a opustili sál. „Provokovat je náročné. Ale je nezbytné, aby to někdo dělal. Pokud nebudeme dělat chyby nebo vystrkovat růžky, pak se vývoj zastaví. Mé filmy by se dostaly na vedlejší kolej nezadržitelného vývoje a upadly by v zapomnění. Letos v Cannes jsem viděl mnohem krvavější snímky. Takže jsem si trochu naivně myslel, že Jack staví dům už nikoho nenadzvedne, protože ve filmech dnes postavy běžně přicházejí o ruce, o nohy, a nic se neděje,“ reagoval v Cannes Trier na dotaz ohledně šokující povahy svých děl v rozhovoru pro Český rozhlas Vltava.
Opět se také bouřlivě diskutovalo o Trierově vztahu k ženám – někteří kritici film označili za misogynní. Jack během své mnohaleté kariéry zavraždí desítky osob, snímek se ale soustředí pouze na incidenty, kde jsou oběťmi ženy. „Bylo zábavnější a snazší film takto napsat,“ komentoval Trier s úsměvem a vzápětí dodal: „Myslím, že pro feminismus jsem toho udělal hodně. Napsal jsem velmi zajímavé ženské role, které chtěly hrát ty nejlepší herečky.“
Od Danta po Dylana
Lars von Trier se během psaní scénáře inspiroval díly velkých osobností napříč stoletími. Některé odkazy jsou na první pohled patrné, jiné vyniknou až při podrobnějším zkoumání. Zásadní inspirací pro Triera bylo dílo Danta Alighieriho Božská komedie. Jedna ze scén filmu je parafrází obrazu Eugena Delacroix, najít lze i odkazy na díla Hieronyma Bosche. Některé scény nápadně připomínají scény ze snímků mistra hororu Alfreda Hitchcocka. Trier také v jedné scéně odkazuje na ikonický videoklip k písní Boba Dylana Subterranean Homesick Blues. Režisér ve filmu cituje i své vlastní snímky. „Potřeboval jsem něco, co má kulturní hodnotu. Asi to vypadá nabubřele, že cituji své filmy. Každopádně to bylo ale levnější, než použít klip třeba z E.T..“ řekl Trier.
