Léto: o filmu s Kirillem Serebrennikovem z domácího vězení

Kirill Serebrennikov sepsal toto prohlášení v roce 2017, předtím, než film Léto natočil. Podmínky jeho domácího vězení mu neumožňují žádná další veřejná vyjádření.

Léto je rokenrolový příběh odehrávající se v osmdesátých letech dvacátého století v Petrohradu. Zachycuje milostný trojúhelník tří velmi odlišných osobností na pozadí velmi podivného, místy exotického Sovětského svazu. Celé toto prostředí bylo velmi nepřátelské vůči rokenrolu i západní kultuře, i přesto dalo vzniknout nové vlně ruského rocku.

Náš příběh se zabývá vírou nezbytnou k překonání tohoto společenského kontextu a bezstarostným postojem hrdinů tváří v tvář útlaku, do nějž se narodili. Je to především příběh o jednoduché a neochvějné lásce, óda na tyto budoucí rockové ikony, na jejich způsob života, na vzduch, který dýchají. Je to příběh posledního léta před perestrojkou, před konečnou změnou jejich okolí na současné uspořádání panující v Rusku.

Právě to mě zpočátku k tomuto příběhu táhlo. Jeho nevinnost a čistota. Moje generace má na energii spojenou s perestrojkou, tedy na období, které přišlo bezprostředně po událostech zachycených ve filmu, silné vzpomínky. Ve skutečnosti ale o generaci před námi, o jejích přirozených vlohách k rebelii, o jejím vnitřním ohni nic nevíme. Perestrojka tuto generaci úplně vymazala, udělala z nich metaře a kotelníky a brzy po nich nezbyde už vůbec nic.

Léto ukazuje, jaká je skutečná hodnota svobody

Ale tento příběh nás zavádí na počátek osmdesátých let. V impozantním černobílém provedení, protože jinak příběh této generace vyprávět nelze vzhledem k tomu, že se koncept barvy v kolektivním ruském povědomí objevil až později. Je to brutální a alternativní epocha, v níž všichni ještě žijí naplno: Mike Naumenko i Viktor Coj (kterého sovětský tisk po jeho tragické smrti v roce 1990 překřtil na „posledního rockového hrdinu“). Vše, co o nich víme, se stalo až po událostech zachycených v našem filmu, je to teprve budoucnost našich postav. Ve filmu jsou ještě nedotčeni, nevinní. Vypůjčili jsme si stroj času a v minulosti se zastavili jen nakrátko. A v tom krátkém období dělají naši hrdinové to, co mají ze všeho nejradši. Dělají hudbu. Bez ohledu na prostor a čas, chvíle spočinutí. Nesmím se zabývat třetím dějstvím skutečných životů našich postav, tím, jak to celé skončilo. Mým cílem je natočit film o lidech, kteří jsou šťastní, kteří si vychutnávají naprostou uměleckou svobodu navzdory vládnímu útlaku. Dělali hudbu a nedokázali si představit jiný způsob tvůrčího vyjádření. Cokoli jiného by bylo proti jejich přirozenosti.

U filmu Léto ruského režiséra Kirilla Serebrennikova si budete přát, aby léto bylo mnohem delší než 126 minut
Kirill Serebrennikov, Léto. Zdroj: Aerofilms

Dokáži se s nimi snadno identifikovat, pochopit jejich motivaci, překážky, které jim stály v cestě. U nás v Gogolově centru, které vedu, nám nejsou jejich metody neznámé. Navzdory velmi zpolitizované době tvoříme moderní, antiestablishmentové divadlo, které může někdo považovat i za hnutí. A nejdůležitější ze všeho je, že je toto hnutí živé. Vdechujeme život kultuře, která je nepřijatelná pro současné mocenské kádry i vládní kulturní dogmata, stejně tak jako Leningrad roku 1983 nepřál rockové kultuře.

Chci tento film natočit pro generaci i o generaci, která vnímá svobodu jako osobní volbu, jako jedinou možnou osobní volbu. Mým cílem je zachytit a vyzdvihnout skutečnou hodnotu této svobody.

BIOGRAFIE REŽISÉRA

Kirill Serebrennikov se narodil v roce 1969 v ruském Rostovu na Donu. Je divadelním, televizním a filmovým režisérem. Od roku 2012 je uměleckým ředitelem Gogolova centra v Moskvě.

Svou první hru uvedl už jako student. V roce 1992 absolvoval na Rostovské státní univerzitě magisterský obor fyzika. V roce 2008 vytvořil experimentální třídu herectví a režie na moskevské divadelní škole, z níž později vzniklo Sedmé studio, které je nyní ve stálém angažmá v Gogolově centru. Mezi lety 2011 a 2014 byl Serebrennikov uměleckým ředitelem projektu Platforma při Centru současného umění Winzavod.

V roce 2015 předvedlo Gogolovo centrum na avignonském festivalu Serebrennikovu hru Idioti inspirovanou stejnojmenným filmem Larse von Triera. O rok později se Serebrennikov do Avignonu vrátil se hrou podle románu Nikolaje Gogola Mrtvé duše. Je prvním ruským režisérem, který se tohoto festivalu účastní už více než deset let, a dokonce dva roky za sebou.

V roce 2016 měl v sekci Un Certian Regard na festivalu v Cannes premiéru film (M)učedník a získal zde cenu Francoise Chalaise. Léto je jeho prvním filmem zařazeným do hlavní soutěže festivalu v Cannes.

Dne 23. srpna 2017 byl Kirill Serebrennikov zatčen. Stalo se tak během produkce Léta, v době, kdy finišovalo hlavní natáčení. Od té doby je v Moskvě, kde také film v domácím vězení sestříhal.

Během posledního soudního přelíčení 18. dubna 2018 vyjádřil hluboké díky filmovému festivalu v Cannes i celému svému štábu.

Share Button

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *