České zemědělství, sedláci, venkov, stát a jejich systémy v sousedství největšího sedláka všech dob… dokument Selský rozum budil rozruch ještě před svým uvedením. Uškodilo mu to, nebo mu to naopak pomohlo?
Téměř tříletý sběr materiálu na českém venkově, zkoumání toho, jakými tématy žijí zemědělci a podnikatelé v této oblasti, jak a proč fungují dotace, proč se pěstují některé plodiny více a jiné méně a proč v posledních letech ubylo chovů zvěře a jaké to má důsledky na produkci potravin? Vše vedlo ve výsledném střihu autory k zaměření se na roli Andreje Babiše. Na styl a důsledky jeho podnikání a následně i politických aktivit, které se stávají jedním z nejvíce určujících faktorů pro českou krajinu, podnikatelské prostředí a brzy nejspíš také pro celý stát.
Selský rozum drží investigativní charakter a osobní vyprávění
Film Selský rozum také využívá dlouhodobé práce řady novinářů v této oblasti a několik jeho scén přímo sleduje autory nedávno vydané knihy Žlutý baron Zuzanu Vlasatou a Jakuba Patočku při investigativní práci. Jedním z hlavních protagonistů filmu je moravský sedlák Bohumír Rada, který spoluzasvětil Andreje Babiše do zemědělského podnikání a pak se jejich cesty zásadně rozešly.
Vyřčená poetika o vztahu přírody a člověka, která je úvodním motivem Selského rozumu, se ztrácí ihned vzápětí, kdy do děje vstupují „nějaké postavy“, jež bez jakýchkoliv argumentů jen opakují, že za všechno může Andrej Babiš (AB). Odhlédneme-li od teze, zda za tento stav může skutečně AB, musí v divákovi postoj, kdy druhá strana nedostává v dokumentu žádný prostor, vyvolávat minimálně zvláštní pocit.
Výtečná kamera, odborné diskuze, emoce vrací Selský rozum do správných kolejí. Zvláště pak pokud jde o osobní vyprávění zainteresovaných podnikatelů nebo investigativní charakter „pátrání“ po nekalých praktikách spojených s holdingem Agrofert.
Moje hodnocení: To, že bude Selský rozum kontroverzním dokumentem, jsem tušil již při jeho natáčení. Osobně si myslím, že až tolik kontroverzní nebyl. Onu výbušnou složku by získal až v době, kdy by dostal odstup. Zhrzený farmář Rada, který se proplétá celým filmem, působí jako groteskní figurka zhrzeného oponenta. Kdyby autoři využili širší perspektivy, která se doslova nabízela, dostali by ideální prostředí divokého východu a natočili by skutečně výjimečný dokument. (Jiří Svoboda, dramaturg Filmového OKA)
