Izraelský režisér Samuel Maoz se proslavil na světové filmové scéně v roce 2009 svým debutem Libanon. Klaustrofobní drama odehrávající se v prostředí tanku během první libanonské války získalo Zlatého lva na festivalu v Benátkách, dvě ceny Evropské filmové akademie a bylo uvedeno na desítkách festivalů po celém světě. Se svým druhým celovečerní snímkem Foxtrot se Maoz po devíti letech do Benátek vrátil a získal druhé nejvyšší ocenění – Velkou cenu poroty. Drama o nevyhnutelnosti osudu a traumatech izraelské společnosti sbírá nadšené ohlasy od diváků i kritiků po celém světě. Server The Guardian označil snímek za „naléhavý, chytrý a nekompromisní”, The New York Times hovoří o „krásném a opravdovém filmovém zážitku” a portál IndieWire nazval Foxtrot „brilantním portrétem izraelské společnosti”. V Izraeli však snímek kvůli svému protiválečnému vyznění způsobil silné kontroverze.
Bezčasí opuštěného checkpointu
Foxtrot vypráví příběh mladého vojáka Jonathana Feldmana a jeho rodičů. Jonathan spolu s třemi dalšími mladíky hlídá opuštěný checkpoint na severu Izraele. Čtveřice tráví bezčasí uprostřed pouště čtením komiksům a poslechem starého rádia, z nudy je ale vytrhne nečekaná událost s fatálními následky. Zpátky v Tel-Avivu se Jonathanovi rodiče snaží vyrovnat s tragickou zprávou a zjistit, co se vlastně kdesi v poušti odehrálo.
Libanonská válka a sebevražedný atentát
Oba Maozovy celovečerní filmy přímo vycházejí z jeho vlastních zkušeností. Snímek Libanon reflektuje Maozovy zážitky z První libanonské války, kam v roce 1982 ve svých dvaceti letech narukoval jako člen tankové divize.
Inspirace pro Foxtrot souvisí s jeho rodičovskou zkušeností. Jeho dcera často zaspávala a poté prosila Maoze, aby jí do školy objednával taxi. Maoz se ale jednoho dne rozčílil a trval na tom, aby jela autobusem. O pár desítek minut později spáchal v autobuse č. 5 – lince, kterou jeho dcera jezdila do školy – sebevražedný útočník atentát, a na místě byly desítky obětí. Dcera útok přežila, autobus jí těsně ujel. Maoz se s ní ovšem nemohl dlouhou dobu spojit, protože telefonní síť byla přetížená. „Byla to nejhorší hodina v mém životě, horší než celá libanonská válka a já se ptal sám sebe – co si z téhle zkušenosti mohu vzít? Udělal jsem to, co jsem považoval za správné, logické a výchovné. A došlo mi, že si z téhle zkušenosti nemohu odnést vůbec nic. Zůstala ve mně ale touha zabývat se propastnou mezerou mezi tím, co můžeme ovlivnit a věcmi, které jsou mimo naši kontrolu,” dodává Maoz.
Foxtrot je kontroverzí v rodné Zemi
Snímek kromě Velké ceny poroty z Benátek obdržel 8 cen izraelské filmové akademie a byl za Izrael nominován na Oscara. Ve své rodné zemi ovšem vyvolal silné kontroverze a to kvůli svému protiválečnému vyznění a vypodobnění praktik izraelské armády. Ministryně kultury Miri Regev jej veřejně odsoudila a fakt, že se snímek promítal na prestižních zahraničních festivalech v Torontu a Benátkách, označila za „ostudný”. Vyzvala také ke změně systému financování filmového průmyslu s tím, že „stát nebude podporovat filmy, které pošlapávají jméno Izraele.” Maoz na kontroverze reaguje klidně. „Říká, že dělám Izraeli špatné jméno. Ale izraelská vláda by si udělala nejlepší jméno, pokud by ukázala vůli vnímat se kriticky. Tohle od nich nebyl nejlepší tah. Jako by hráli šachy a najednou začali boxovat.”
Izraelské drama Foxtrot začíná 9. 5. 2018 od 20:00 v Klubu Oko Havlíčkův Brod
